stanislav flek Rozhovor: Nové stromy na Masarykově třídě jsou teprve začátek

Pane Fleku, nové stromy a další zeleň se v rámci vaší koncepce mají objevit na Masarykově třídě, Velkomoravské a Okružní. V jakém pořadí je realizace navržena a jaký je aktuální stav projektu?
V první fázi jdeme do rady (v pondělí 25.5.2020) pro schválení Velkomoravské a Masarykovy. Masarykova je pro nás největší výzvou, její osud je typický pro většinu podobných bulvárů v ČR. Stromy zde dříve byly, ale kvůli nekoncepční instalaci sítí v minulosti některé uhynuly a ty, které odumřely stářím již nemohly být nahrazeny novou výsadbou, kvůli ochranným pásmům sítí. Olomouc v tomto bohužel v minulosti zaspala. Toto téma si mnohem lépe pohlídali např. v Hradci Králové, ve Zlíně či v Brně. Inspirujeme se i Prahou, která má mnohem složitější inženýrské sítě a rigidní památkovou ochranu. Zlín je pro nás velkou inspirací i proto, že dokonce odbor městské zeleně disponuje dvěma vyčleněnými specialisty, kteří otázku synchronizace výstavby sítí a rozvoje/ochrany zeleně koordinují a hlídají. Vědí, že zeleň není drahá a dává za nízkou investici lidem vysoký přínos. My to víme také a navrhujeme konkrétní řešení.

 

Co přinese nová zelená zóna místním obyvatelům a procházejícím?
V každé lokalitě to přinese trochu něco jiného. Ale obecně každý rostoucí zdravý strom to je "výkonná klimatizační jednotka" vydatně ochlazující vzduch v okolí.  Listy stromů zachycují prach a částečně i hluk.  Stromy nám vyrábí kyslík a zadržují vodu.  A navíc ve stínu stromu je vždy příjemně. A také devět z deseti lidí vám řeknou že je to prostě pěkné. Těší je to.

 

Každá z těch ulic je řádově od 1 do 5 mil.  Rozhodně to nejsou desítky milionů, ale užitek pro občany a návštěvníky bude po mnoho let.

 

Jak náročná pak bude pravidelná údržba?
Bude záležet na konečné variantě řešení zejména na Masarykově je to otevřené.  Ale projekty, které dělají a zadávají kolegové z OMZOH (odbor MMOL mající na starost zeleň ve městě včetně jejího rozvoje) kladou důraz na snadnou levnou údržbu, a přitom maximální efekt. Ostatně je to i můj odborný postoj.  Ale je nutné říci, že zeleň ve městě není a nikdy nebude zadarmo. Ovšem každý dobře vynaložený desetitisíc má pro lidi ve městě vysoký efekt.

Jaké druhy stromů a rostlin pro tuto zónu plánujete? 

Na Velkomoravské chceme vysázet český kultivar platanu jménem Obelisk (odborným názvem Platanus occidentalis "Obelisk"). Je to strom, který perfektně roste v horkém a suchém prostředí města.  Na Masarykově bude záležet jaká varianta bude možná. Pokud se nakonec dostaneme do země budou to  malokorunné akáty nejspíše ty, kterém tam dříve rostly. Pokud ale budeme muset použít metodu polozapuštěných kontejnerů přijdou na řadu vícekmeny nižších odolných stromů, jako je Svítel latnatý, Javor amurský, nebo třeba náš domácí Javor babyka. Na Okružní pak uvažujeme o kultivaru naší domácí Lípy velkolisté (kultivar Fastigiata).

Omezí akce nějak dopravu v místě? A co chodci?
Po výsadbě to dopravu v žádném případě neomezí, pracujeme již v existujících zelených pásech. Během výsadby možná ano, ale budou to řádově dny, zahradníci nejsou stavebníci, jsou mnohem rychlejší, nemají technologické přestávky. A navíc budeme sázet stromy staré deset let, takže spoustu práce už zahradníci odvedli ve stromové školce. Je to podobné jako byste na stavbu přivezli ze 3/4 hotový dům a jen jej usadili. 

Chodci pocítí drobná omezení při stavbě možná v podobném rozsahu jako u dopravy.  Ale potom naopak to bude pro chodce obrovská výhoda. Ostatně pro chodce se to dělá. 

Jaký bude rozsah nutných zásahů do inženýrských sítí?
IS jsou problém hlavně na Masarykově. Tam je pavoučí síť kabelů a trubek. Proto máme pracovně připraveny 2 varianty. Tu pro stromy i ulici nejlepší, že se se síťaři domluvíme a za využití speciálních kořenů nepropustných folií vysadíme stromy v ochranném pásmu sítí. K tomu vytvoříme stromům speciální kořenící koridory za pomocí speciálních substrátů, aby stromy kořenily tam, kde bude prostor bez sítí. Použitím této technologie by se Olomouc rázem dostala mezi špičku mezi městy v ČR, co se výsadeb stromů týče. Výsadba v ochranném pásmu sítí není zas tak úplné novum. Řada měst jako Praha, HK, Zlín, Brno, Plzeň už takové výsadby mají, prostě se síťaři našli rozumný kompromis. Druhá varianta bude, pokud se se síťaři nedohodneme a nepustí nás do země pak budeme muset použít vyvýšené záhony a jakési polokontejnery a přizpůsobit tomu i sortiment.

 

Jaké očekáváte komplikace, jaká jsou rizika projektu?
Že se vytratí politická vůle projekt přes všechny překážky protlačit, to vidím jako největší riziko. Vše ostatní je řešitelné. 

Hovořili jste už s ostatními koaličními partnery o podpoře projektu? Kdo je pro a kdo proti?
Tato koalice je zeleni docela nakloněná. Zvýšili se dotace na údržbu parků (Flora) postupně se v parcích investuje. Nejnověji okolí Oranžerie ve Smetanových sadech. Mimochodem parky to je opravdový olomoucký klenot, doufám, že se někdy o nich pobavíme. Připravuje se dlouhodobý plán Rozvoj sídelní zeleně.  Město hledá cesty, jak ve svých interních předpisech zrovnoprávnit prostor pro zeleň s ostatními uživateli veřejného prostoru (doprava, sítě atd.). Takže neočekávám nějaký zásadní odpor, naopak počítám s podporou.

Jak se na projekt tváří opozice?
Zeleň je běh na dlouhou trať. Dnes vysazené stromy budou dávat největší užitek za deset a více let. Dnes učiněná rozhodnutí mají vliv na kvalitu zeleně, a tedy kvalitu života lidí až další volební období. A navíc řada projektů, které se dnes připravují budou realizovány v dalším volebním období. Takže ve strategických věcech se snažíme s opozicí komunikovat, je v celé řadě pracovních skupin. Je jasné, že ne vždy je opozice spokojená od toho je to opozice, aby přinášela jiný pohled na věc. Ale za mě je důležité se shodnout na základním směru. A ten v tomto případě je: začneme dávat do pořádku městské třídy. A tam si myslím je shoda skoro 100 %.

 

Pokud budeme muset jít do tohoto řešení, je to akceptovatelný kompromis, nikoliv ideální. Toto řešení je na 15 let/max 20. Ale máme možnost volby, nechat Masarykovu třídu v tom hrozném stavu jak je. A nebo na 15 let lidem zpříjemnit život na této třídě a v této části města. Myslím si, že 15 let je kus života každého z nás, a že to stojí za to, Masarykova si to zaslouží, vždyť je to brána do centra města. A vstup do krásného historického města vypadá opravdu mírně řečeno nevábně. Olomouc si zaslouží reprezentativní vstup do svého centra. 

Jsou známy i případy, kdy se dočasné řešení zeleně neujalo a betonové truhlíky se zelení musely být odklizeny. Mám na mysli tzv. “Jančíkovy květináče” na Praze 5. Nehrozí toto i na Masarykově třídě?
Ne, používáme jiný systém, nebudou to osamocené stromy, nýbrž vždy skupina keřů trvalek, letniček a vícekmen odolného stromu. Je to o sortimentu, použitých substrátech a prostorovém uspořádání. Zelený pás na Masarykově třídě je docela solidní prostor, aby to bylo jinak než na Praze 5.

V evropských městech dávno přišli na to, že stín stromů v ulicích se i pozitivně promítá na mikroekonomiku v daném místě. Ulice, která je pro lidi příjemná (stromy, květiny, lavičky pořádek, bezpečno), se stává prostorem pro lidi, lidé ji jen neproběhnou, ale zpomalí, podívají se do výloh, koupí si zmrzlinu, kávu, nějakou drobnost či posedí na lavičce. A to má velmi pozitivní vliv na hospodářství v místě. Peníze zůstávají místním lidem, místním živnostníkům, a to je základ bohatství každého města, kraje i země. Ano zdá se to k nevíře, ale je to tak, jak místo vypadá, jak funguje společensky, tak i dává možnost generovat peníze a ovlivňovat koloběh peněz. A stromy s tím souvisí, mohou pozitivně dotvářet kvalitu veřejného prostoru. Jsem přesvědčen, že prvořadým zájmem, každého rozumného vedení města by mělo být polidštění městských tříd a veřejných prostor. Je to to, co může město udělat pro to, aby lidé byli spokojenější a region bohatší.

 

Bohužel, každý, kdo v životě zasadil strom, může namítat, co je zdlouhavého na koupi sazenice stromku, vykopání díry a jeho vysazení. Jenže ve veřejném prostoru je to o ochraně dalších živočichů, co na starých stromech žijí, o projektech, podle kterých se sází, a které musí zapadat do celé řady platných plánů. Jejich správci se pak musí k těmto výsadbám vyjadřovat, čili jde o množství povolení. Samotná výsadba je už pak sladkým vítězstvím. Bohužel. Trochu to připomíná v naší zemi neuvěřitelně dlouhý proces povolování a realizace veřejných staveb.

 

Jak to vidíte z pohledu radního zodpovědného za ekonomiku?
Na rozdíl od zmiňovaných veřejných staveb jsou projekty na zeleň mnohem levnější. A v současné době podporovány dotacemi ze všech možných orgánů a institucí. Je ale potřeba reagovat rychle a mít přehled o jejich nabídce a propojit je s potřebou. Aby se nesázelo nekoncepčně a jen pro cíl vyčerpat dotaci.  Ekonomicky jsou podpořeny projekty i 100% dotací, i když s nutností další údržby, která již samozřejmě jde za městem. Převážná míra dotace je 80 %. Ale hlavně, která investice Vám nabývá na hodnotě jenom díky tomu, že se o ni vzorně staráte. To snad platí jen pro umělecké sbírky. I když kvalitní zeleň je vlastně takovou uměleckou sbírkou.