Náměstek primátora Major Omezovat investice nechceme, přiškrcená ekonomika je potřebuje

Pane náměstku, jak byste zhodnotil ukončený nouzový stav Vy? Co bylo pro Vás osobně nejtěžší? 
Jako velmi těžký a nepříjemný jsem vnímal fakt, že samospráva byla hlavně na počátku do značné míry ponechána na holičkách. Byla to úplně nová situace, chyběly informace. Měli jsme odpovědnost za nějakých sto padesát tisíc lidí, kteří žijí v Olomouci a dalších obcích v okolí, a neměli jsme žádné ochranné pomůcky, dezinfekci a z počátku ani relevantní informace. Stejně jako ostatní občané jsme se spoustu věcí dozvídali z přímých přenosů tiskových konferencí vlády, a pak si lámali hlavu s tím, jak to, co tam zaznělo, máme na úrovni města realizovat. Naštěstí se postupně situace uklidnila, a i přes přetrvávající nejednoznačnost ve vyjádřeních z vládních míst se dobře rozjela spolupráce s Olomouckým krajem a spolehlivě fungovaly jednotlivé složky našeho krizového štábu. Podařilo se nám vlastními silami zajistit vše, co chybělo, byť to vyžadovalo dost improvizace, kreativnosti a odvahy.

 

 

 

Je něco, co byste osobně třeba udělal jinak? Zvládlo se vše dle vašich představ? 
Myslím, že pro příští obdobné krize by bylo rozhodně vhodnější, aby z nejvyšších míst zaznívaly jednotné a odborně relevantní informace, nikoliv různé a často protichůdné názory a dojmy. A pevně věřím tomu, že po této zkušenosti už nikdo nedopustí, aby stát neměl ve svých strategických rezervách ochranné prostředky pro lidi v prvních liniích. Aby si sestřičky v nemocnicích musely šít vlastní roušky, když ty profesionální roušky, které původně byly u nás, skončily o měsíc dřív v Číně…

Je pravděpodobné, že koronavir nezmizí a jeho útoky se budou opakovat. Je na toto město připraveno? Chystají se třeba zásoby ochranných pomůcek, nějaké další plány atp.? 
Byli bychom málo prozíraví, kdybychom na něco takového nesmysleli. Nikdo včetně těch nejlepších odborníků dnes sice neví, co přesně nám ještě koronavir připraví, nicméně většina zasvěcených se shoduje v tom, že tento problém tady s námi bude ještě dlouho a že při podzimním deštivém a chladném počasí se dost pravděpodobně objeví další spousta případů. V první řadě jsme se rozhodli ponechat si část ochranných pomůcek právě jako rezervu pro možné další vlny onemocnění, tak abychom mohli v případě nutnosti zásobovat školy, zdravotníky a další potřebné. Zásadní je, že máme teď čerstvé zkušenosti a víme už, jak v případě pandemie postupovat, což se před začátkem této krize nedalo říct, to byla pro všechny úplně nová situace, odlišná od přírodních pohrom a jiných krizových stavů. 

Objevují se první zprávy o hrozivých ekonomických dopadech, což se odrazí i v městském rozpočtu. Hrozí omezení investic, respektive jak bude postiženo město jako takové? 
Dopad na městský rozpočet zatím nelze přesně vyčíslit, ale rozhodně bude výrazný. Jen nákupy ochranných pomůcek, které jsme distribuovali lékařům, seniorům, hasičům, učitelům a dalším profesím, se pohybuje v desítkách milionů korun. Podstatné ovšem je, jak to dopadne s daňovými příjmy od státu, a tady se bavíme o násobně vyšší částce než vše ostatní. Omezovat investice ale nechceme, to by byla chyba, přiškrcená ekonomika potřebuje naopak investice, aby se znovu rozjela a my nemuseli další roky řešit následky vážné ekonomické krize včetně nezaměstnanosti a dalších negativních projevů. 

Osobně máte ve své gesci právě odbor ochrany, který tvořil základ krizového štábu města. Svým způsobem jste byl tedy také stále v kontaktu s lidmi v první linii. Co byste jim vzkázal? 
Respekt a velké díky, to je to, co jsem už dřív dal vůči těmto lidem najevo. Zaslouží si to. Zmínil jsem fakt, že třeba sestřičky sloužily v nemocnicích a samy si museli šít provizorní látkové roušky. Tohle je opravdu obětavost, která si zaslouží obdiv a díky. Všichni, kdo se starali o zásobování seniorů, kdo sháněli dezinfekci, respirátory, ti všichni si rozhodně zaslouží poděkování. Mohu z osobní zkušenosti říct, že třeba lidé ve stálé pracovní skupině krizového štábu pracovali naplno sedm dní v týdnu, často od rána do večera. Takže ještě jednou všem těmto lidem vzkazuji: Děkuji.