Daniel Langer: Historie Hospodských kvízů se táhne už 60 let

Rodákovi z Kroměříže je 32 let, ve svém volném čase je tátou a hráčem deskových her. V práci? Spolumajitel firmy Hospodský kvíz a také jeho moderátor. Jak se to má s historií Hospodského kvízu, kde vznikl ten nápad?

Hospodský kvíz není nápad české hlavy. Historie kvízu, v originále pub quizu, leží na britských ostrovech a je potřeba zabrouzdat už skoro 60 let zpátky do šedesátých let minulého století. V České republice kvízy ve větším měřítku nefungují ani 10 let. Na začátku byla samozřejmě inspirace a chuť zkusit něco nového, netradičního. Chytlo se to a v dnešních dnech mohou díky nám hrát lidi po celé České republice.

Podle čeho se vybírají otázky a témata v kvizu?
Je to hlavně o nápadu a o tom, aby ta témata byly pokud možnost různorodý a z co nejvíce koutů lidského vědění a poznání. Samozřejmě jsou věci, které se v kvízu objevují více, protože jsou přístupnější, oblíbenější, ale jednou za čas se věnujeme i více okrajovým záležitostem.

Dokázal bys říct jeden opravdu pozitivní zážitek spjatý s kvízem?
Záleží, jestli má být zážitek pozitivní pro mě, pro soutěžící, pro společnost. Mě osobně vždycky potěší, když se tým přizná, že jsem jim dal bod navíc. Pro soutěžící jsou snad pozitivní všechny doprovodné aktivity, které pro ně připravujeme. No a pro společnost snad byly pozitivní naše charitativní kroky, kdy jsme naposled dali volně ke stažení dva naše speciály, nejdříve za úplně dobrovolný poplatek, podruhé za minimální platbu a vybrané peníze jsme pak předali dále. Ve druhém případě to bylo pro organizaci Dětské víly, která o tom vůbec nevěděla a bylo opravdu milé číst děkovný e-mail.

A co takhle jeden negativní?
Když pominu běžné provozní problémy, jakože něco někde nefunguje, nahlášený tým nedorazí apod., tak si nevybavuji nějaký vyloženě negativní zážitek spojený s kvízem.

Už z názvu Hospodský kvíz je jasné, že se během jednotlivých kol pije. Zažil jsi někdy situaci, kdy už to bylo ze strany soutěžících opravdu moc?
Haha, na úplně prvním kvízu v Olomouci hráli dva celkem mladí pánové a myslím po třetím kole seděl u stolu už jen jeden z nich. Druhý objímal tou dobou mísu. Jinak se mi už lidi na kvízu párkrát opili, párkrát to byla opička veselá, párkrát trochu prudérní, ale spíše jsem zažil obtěžování opilých hostů, jež kvíz jen pozorovali a měli nekonečnou potřebu se zapojit a říct mi, jak to má být a jak to mám dělat.

-lub-