Prostějovská radnice se ke svým okrajovým částem chová macešsky, shodují se usedlíci

Šesti městskými částmi mimo tu centrální disponuje Prostějov, po revoluci se od něj přitom oddělily Mostkovice a Držovice. Spokojeností však obyvatelé okrajových čtvrtí nehýří: stěžují si na nedostatečnou komunikaci s radnicí, nekoncepční investice nebo nedemokratické fungování osadních výborů. Podle Martina Hájka ze Spolku za staré Vrahovice by mohlo řešení spočívat v takzvané decentralizaci.

Vesnice Držovice byla do roku 2006 městskou částí Prostějova. Rozhodnutím zdejších občanů v referendu se osamostatnily. Vzhled obce se změnil k nepoznání: opravily se silnice, chodníky, mosty, hřiště, vysadil se nový park. Do obce se začali stěhovat noví obyvatelé. V loňských předčasných volbách zvolili místní do zastupitelstva obce novou garnituru: prý ta předchozí málo čerpala dotace a nedostatečně komunikovala.

Přesto se jasně ukázalo, jak se liší správa obce pod městem, jehož vládnoucí koalice ČSSD a ODS Držovice prakticky ignorovala a pod samotnou obcí, kdy si zdejší obyvatelé sami rozhodovali o svých penězích.

Hanácký Večerník se proto začal zabývat situací v současných okrajových částech města. Poučila se radnice z chyb minulosti?

Naiclerová: Požadavky občanů stejně nejsou vyslyšeny

Krasice, Čechovice i Domamyslice mají společný osadní výbor – orgán, který volí zastupitelstvo města a je tak dosazen shora a který nemá prakticky žádné rozhodovací pravomoci. Může se na město obracet se svými připomínky a náměty: zda se jimi ale bude radnice zabývat, je už na jejích samosprávných orgánech. Město před lety po kritice umožnilo osadním výborům rozhodnout o částce milionu korun vyhrazené z jeho rozpočtu.

V tomto výboru působí třeba opoziční zastupitelka Hana Naiclerová, která s rodinou žije v Domamyslicích. „Současný systém osadních výborů není funkční. Komunikace s radnicí probíhá pouze jednostranně a podněty občanů i členů osadního výboru zůstávají bez odpovědi.  Myšlenka přidělení jednoho milionu korun pro rozvoj okrajových částí byla možná první vlaštovkou zlepšení situace, ale v konečném důsledku stejně nebyly vyslyšeny požadavky občanů na způsob jejího vyčerpání,“ vysvětluje Naiclerová s tím, že okrajové čtvrti jsou dlouhodobě zanedbávané, jak ostatně prohlásila i sama primátorka na setkání s občany. „Kdyby v osadních výborech opravdu byli volení občané a jejich hlas nebyl pouze poradní, ale závazný, rozvoj okrajových částí by byl ku prospěchu nám všem,“ myslí si Naiclerová.

S tímto hodnocením souhlasí také další obyvatel Domamyslic, předseda výboru spolku Prostor Prostějov a architekt Jiří Zakopal. Spolek Prostor již uspořádal řadu akcí směřujících k popularizaci architektury či setkání občanů Domamyslic k nové podobě autobusové točny.

„Za předpokladu, že  osadní výbor by měl rozhodovat o důležitějších věcech, které mu stejně rada města k rozhodování nezasílá, tak funkční není. Sám za sebe mohu říct, že komunikace s čelními představiteli města je velice špatná, pokud vůbec nějaká je,“ vyjádřil se Zakopal, který je přesvědčen, že investice do jednotlivých okrajových městských částí Prostějova by měly být vyšší. „Na začátku volebního období radní na setkání s obyvateli proklamovali, co všechno se na území Krasic, Čechovic a Domamyslic postaví a nakonec jedinou větší investicí za poslední čtyři roky byla jen výstavba venkovního hřiště u školy v Čechovicích a zbytek důležitějších investic se vždy propadl pod čáru plánovaných investic dotyčného roku,“ popsal Zakopal. Jako příklad uvedl studii nové autobusové točny v Domamyslicích, kde osadní výbor v dubnu 2015 konstatoval, že předložená a preferovaná varianta města má být přepracována, jelikož nesplňovala ani základní požadavky kvality, jak po stránce funkčnosti autobusové točny, tak po stránce technické. „Ani po třech letech nedošlo k nápravě v podobě přepracování studie,“ kroutí hlavou Zakopal.

Hájek z Vrahovic:  Nejsme žádná osada, chceme decentralizaci

Městská část Vrahovice na východě Prostějova má přes 3 tisíce obyvatel, pod její osadní výbor spadají také Čechůvky a Trpinky. Podle místopředsedy Spolku za staré Vrahovice, který stál například za výsadbou unikátního vrahovického arboreta, Martina Hájka město nemá dostatek informací o tom, co lidi ve Vrahovicích trápí, nebo je dostává zprostředkovaně od osadního výboru. Hájek proto kvituje pořádání každoročních debat s občany, mohly by se ale podle něj klidně konat vzhledem k množství podnětů častěji. „Lidé navíc mívají pocit, že si lidé z radnice zapíšou jejich připomínky, ale už se nedozví, jak se věci vyvíjí. Často mají také pocit, že se některé problémy řeší neúměrně dlouho, někdy i spoustu let,“ popisuje atmosféru v kdysi největší vesnici prostějovského okresu Hájek.

Ten před časem přišel s plánem na takzvanou decentralizaci, tedy umožnit vznik zastupitelstev přímo v městských částech volených přímo lidmi. Ta by měla určité pravomoci, spravovala by si svůj majetek a své investice.  „Je to model, který úspěšně funguje například v Opavě. Očekával jsem, že se o tomto návrhu povede nějaká věcná diskuze, ale šokoval mě postoj vedení města. Namísto debaty spustilo demagogickou kampaň, že se chystám rozbíjet město, oddělovat městské části a neúměrně zatěžovat městský rozpočet. Nic z toho přitom nebyla pravda,“ kroutí Hájek hlavou nad úrovní zdejší veřejné debaty.

Podle radnice systém funguje, netřeba jej měnit

Podle něj by pro začátek stačilo, kdyby výbory začaly fungovat transparentně a s veřejností komunikovaly. V Olomouci má na webu města každá komise městské části svou stránku, kde jsou všechny zápisy z jednání, jejich termíny, kontakt na garanta komise za Radu města, seznam členů včetně kontaktu na předsedu a uvedení politické nominace a některé komise mají i ročenky. „Už ten název Komise městské části zní ve městě lépe. Okrajové části Prostějova nejsou žádné osady,“ směje se Hájek.

Město se kritice brání. „Prakticky na každé poradě primátorky města jsou projednávány zápisy, respektive úkoly vyplývající ze zápisů osadních výborů nebo z jednání s občany. Předsedové osadních výborů jsou o postupu plnění úkolů průběžně informováni. Dle názoru uvolněných členů rady města Prostějova je systém osadních výborů funkční a je třeba ho rozvíjet tak, aby funkčním a přínosným zůstal. Při zvážení finančních dopadů by naopak systém decentralizace byl s ohledem na počet obyvatel zřejmě nadbytečný,“ uvedla tisková mluvčí magistrátu Jana Gáborová.

Jakub Čech