Lanýžové degustační menu

Město Prostějov vůbec neřeší světelné znečištění, říká astronom

Město Prostějov vůbec neřeší světelné znečištění, říká astronom

28. 09. 2016 - 00:00

Pozor, jedná se o článek staršího data a pod předchozím vydavatelem novin. Uvedené informace již nemusí být aktuální.

Podle astronoma prostějovská radnice řešení problematiky takzvaného světelného znečištění dlouhodobě zanedbává. Vedení města se brání, že nové lampy staví dle příslušných předpisů, podle odborníků je to málo a přinášejí proto řešení ze zahraničí.

Světelné znečištění je podle Wikipedie člověkem vytvořené světlo s nežádoucími vedlejšími účinky, jako je například oslnění, pronikání světla do příbytků, osvětlování toho, co není žádoucí. Reálně vede světelné znečištění k ubývání živočichů, ale i ke snížení pozorovatelnosti hvězd.

Největší bizár je na náměstí

„Město se potýká se světelným znečištěním do velké míry. Pokud Prostějov chce být zdravým městem, měl by se tím zabývat,“ myslí si astronom Martin Tylšar, který Hanácký Večerník na neřešenou problematiku upozornil. Zmiňuje také konkrétní lokality, například ve Smetanových sadech podle něj lampy nesvítí na zem, ale do okolí. „Největší bizár v Prostějově je ale na náměstí T. G. Masaryka. Tam lampy tvoří světelné sloupy, svítící ne dolů ale všude  do okolí. Když  jsem tam byl s kamarádem, který měří dva metry, tak mu to svítí přímo do očí.“

„V současnosti se mění sodíkové výbojky za LEDky, které mají velmi vysokou svítivost, i když musím uznat, že kandelábry na ledkách už jsou přijatelnější. Je však stále  otázka, zda těchto LED svítilen musí být čtyřiadvacet a nestačilo by třeba šestnáct,“ zamýšlí se Tylšar. Zmiňuje se i o svítidlech s regulovatelnou intenzitou, která by například po 23. hodině automaticky snížila intenzitu třeba na polovinu.

Přesně podle předpisů

Kritice se však brání prostějovská radnice. „Světelný smog u prostějovské hvězdárny  byl  již řešen v minulosti. Problémem je nevhodné umístění hvězdárny v těsné blízkosti panelových sídlišť. Zatemnění panelových domů totiž nelze zajistit. Pokud se týká  veřejného osvětlení, jsou v dnešní době používány pouliční lampy  se světelným kuželem orientovaným  směrem k zemi a stíněním k obloze dle příslušných předpisů,“ vyjádřil se prostřednictvím tiskové mluvčí náměstek Zdeněk Fišer. Svou aktivitu by však město mohlo vyvíjet i nad rámec těchto předpisů a být při řešení problematiky aktivnější.

Zahraniční řešení?

Světelné znečištění je však problém globální, potýkají se s ním v celém světě. Co s ním může město vůbec dělat? „Například ve Švýcarsku mají omezení, že od těch jedenácti večer do pěti do rána mají zhasínat výlohy v obchodech. Od třiadvaceti hodin do čtyř do rána by mohla svítit třeba každá druhá lampa, není třeba, aby celou noc svítily všechny, i s ohledem na živočichy v městských parcích. Zkrátka – lampy mají svítit dolů, když je potřeba, prostě nesvítit zbytečně,“ uzavírá astronom Tylšar.

-jač-

 

Způsoby, kterými lze u veřejného osvětlení dosáhnout snížení projevů světelného znečištění:

  • vhodnou instalací a nasměrováním svítidel
  • neosvětlováním míst, kde to není nutné
  • správným provozem a údržbou osvětlovacích soustav
  • vypínáním nebo tlumením osvětlení v určitých hodinách
  • instalováním umělých a přírodních bariér

(Zdroj: http://www1.asu.cas.cz/cesky/svetlo_a_tma.pdf)

 

kostel v ohrozim

 brno

Foto: Martin Tylšar

Další články