Procento nezaměstnaných v říjnu opět kleslo

K 31. 10. 2019 evidoval Úřad práce ČR celkem 196 518 uchazečů o zaměstnání. To je o 5 389 méně než v září a o 19 104 osob méně než před rokem. Zároveň jde o nejnižší říjnovou hodnotu od roku 1996, kdy bylo bez práce 170 471 lidí. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v uplynulém měsíci 177 076 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob klesl na 2,6 procenta.

Zaměstnavatelé nabízeli v říjnu prostřednictvím ÚP ČR 337 453 volných pracovních míst, z toho 12 667 v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. Celkem 73 409 volných míst bylo tzv. „bez příznaku“ pro cizince (absolutní hodnota bez rozlišení profese a regionu - 2,7 uchazeče na 1 volné pracovní místo). U dalších 264 044 pozic, tedy přes 78 %, pak zaměstnavatelé uvedli, že by na ně chtěli přijmout i pracovníky ze zahraničí. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za září 2019) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR.

I v uplynulém měsíci trval zájem zaměstnavatelů o nové zaměstnance, a to především v technických profesích na dělnických, ale i vyšších pozicích. Nadále pokračují sezonní práce a zároveň ještě doznívá turistická sezóna.  

„Svůj díl odvádí i proaktivní komunikace ÚP ČR se zaměstnavateli a efektivní spolupráce agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek. Právě tato úzká provazba, kdy posuzujeme klienty v rámci obou oblastí společně, významně zvyšuje jejich uplatnitelnost na pracovním trhu a zároveň snižuje jejich závislost na dávkách. Klesá jak počet, tak i podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Jen za uplynulý rok se snížil v meziročním srovnání podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, o 6,8 p. b. Ve srovnání s rokem 2017 pak dokonce o více než 14 p. b. Tato čísla potvrzují, že se Úřadu práce ČR daří umisťovat na trh práce i ty klienty, kteří kvůli různým bariérám dosud velmi obtížně hledali práci,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Klesl i počet nově příhlášených lidí na Úřadu práce

Během října se na ÚP ČR nově přihlásilo 38 273 lidí. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet nižší o 8 850 osob, meziročně pak o 1 920 uchazečů. Z evidence naopak odešlo 43 662 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 6 343  méně než v září a o 5 240 méně než rok předtím. Novou práci získalo 28 268 lidí. Celkem 7 291 klientů ÚP ČR z evidence vyřadil, protože při zprostředkování zaměstnání nespolupracovali.

V evidenci byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v říjnu 42,4 roku. Mezi evidovanými bylo 69 909 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 35,6 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 22,8 % - celkem 44 897. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 511 dnů. V uplynulém měsíci bylo bez práce 105 393 žen (53,6 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 32 464 OZP (16,5 % z celkového počtu nezaměstnaných).

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v říjnu 10 okresů. Největší Český Krumlov (o 2,4 %), Karlovy Vary (o 2,1 %), Cheb (o 1,6 %), Náchod (o 1,2 %), Jindřichův Hradec (o 1,1 %) a Plzeň - město (o 0,8 %). Naopak nezaměstnanost klesla v 67 regionech. Nejvíce v okrese Jihlava (o 7,4 %), Nový Jičín (o 6,3 %), Jičín (o 6,2 %), Vyškov (o 5,9 %), Kroměříž (o 5,6 %), Vsetín a Pelhřimov (o 5,4 %) a Kolín (o 5,3 %).

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Praha – východ (1,1 %), Rychnov nad Kněžnou, Pelhřimov a Jindřichův Hradec (shodně 1, 3 %),  Praha - západ, (1,4 %), Písek, Prachatice a Benešov (shodně 1,5 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 26 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (6,4 %), Ostrava-město (4,9 %), Chomutov (4,8 %), Bruntál (4,5 %), Most (4,4 %), Louny (4,1 %), Znojmo (4 %), Ústí nad Labem a Hodonín (oba 3,8 %). Podíl nezaměstnaných žen klesl na 2,8 % a mužů zůstal na 2,4 %. 

V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 337 453 volných pracovních míst, což je o 7 901  méně než v září a o 20 569 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (72 231), ve Středočeském (56 696), v Plzeňském (37 206), Jihomoravském (27 050) a Pardubickém (23 530) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 5 816 pozic na dohodu o provedení práce a 6 851 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,6 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5,2), Sokolov (3), Jeseník (2,6), Ústí nad Labem (2,3), Hodonín a Znojmo (oba 2,2), Blansko (2,1) a Bruntál (2). Z celkového počtu nahlášených volných míst jich bylo 12 341 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).

Zájem je hlavně o dělníky a řidiče nákladních aut

Zaměstnavatelé měli v říjnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, kuchaře, svářeče, řezače plamenem, páječe nebo zedníky. Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci, ale také odborníci v informačních technologiích. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. V některých regionech a odvětvích je nedostatek nabídky pracovní síly už také z řad uchazečů o zaměstnání. Pro Úřad práce ČR je současný vývoj impulsem pro zavedení nových přístupů k podpoře zaměstnatelnosti různých cílových skupin. Zároveň se ještě více zaměřuje na zkvalitnění a zefektivnění své činnosti tak, aby zrcadlila požadavky zaměstnavatelů.

Klademe důraz na přímý kontakt se zaměstnavateli, monitorujeme jejich potřeby v terénu. Naši specialisté jsou s nimi v maximálně možné míře v osobním a pravidelném kontaktu.
Kateřina Sadílková, generální ředitelka Úřadu práce ČR

„Klademe důraz na přímý kontakt se zaměstnavateli, monitorujeme jejich potřeby v terénu. Naši specialisté jsou s nimi v maximálně možné míře v osobním a pravidelném kontaktu. Důležitá je pro nás také predikce kvalifikačních požadavků, respektive vzdělání, abychom mohli přizpůsobit zaměření rekvalifikačních kurzů na “míru” zaměstnavatelům. Zároveň se ale snažíme touto činností zaměstnavatele zbytečně nezatěžovat a vycházíme jim vstříc s termíny a délkou návštěv. Veškeré tyto a další činnosti probíhají v rámci klíčové aktivity ÚP ČR, kterou je monitoring trhu práce,“ vyzdvihuje Kateřina Sadílková.

Zástupci Úřadu práce ČR informují zaměstnavatele o aktuální nabídce služeb a naopak získávají informace o stavu a očekáváném vývoji zaměstnanosti v regionech, tedy o plánovaném přijímání či propouštění zaměstnanců. Hlavním plusem monitorovací činnosti je, že se veškeré informace dostanou přímo na stůl jednotlivým zaměstnavatelům a nemusí se o nich dovídat zprostředkovaně.  Za zmínku stojí také pořádání výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i exkurze zprostředkovatelů ÚP ČR ve firmách či setkávání v rámci regionálních partnerství a osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. Zaměstnavatelé mají možnost přijmout na volnou pozici také pracovníky z volného trhu práce nebo třeba ze zahraničí.

„O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota slevit z původních požadavků. Na druhou stranu je třeba říci, že řada zaměstnavatelů už flexibilně zareagovala na nedostatek pracovních sil a přikročila k úpravě svých požadavků tak, aby odpovídaly současnému trhu práce,“ sděluje.

Důležitý je zájem o pozici

Tak například v současně době už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru nabízeného pracovního místa. Důležitý je pro ně především zájem nových zaměstnanců o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je sami zaškolují a "pracují" s nimi mnohem intenzívněji.

V uplynulém měsíci opadla hlavní vlna příchodu absolventů do evidence ÚP ČR. Meziměsíčně jich bylo o 1 337 méně, celkem 8 456. A jejich počet klesá i v dlouhodobém srovnání (září 2019 – 9 793, říjen 2018 – 9 258, říjen 2017 – 10 743). Celkově bylo ke konci předchozího měsíce bez práce 11 394 mladých lidí, tedy absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. To je meziměsíčně o 1 098 méně, meziročně pak o 912 osob méně. Na nezaměstnanosti se podíleli 5, 8 % (září 2019 – 6,2 %, říjen 2018 – 5,7 %). Zaměstnavatelé jim nabízeli celkem 71 985 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky výrobků a zařízení, kováře, nástrojáře, obsluhu výrobních strojů, pojízdných a stacionárních zařízení, pomocníky ve výrobě nebo řemeslníky a kvalifikované pracovníky ve stavební výrobě. V evidenci se objevují nejčastěji absolventi středních škol a učilišť, především pak škol zaměřených na ekonomiku a podnikání, administrativu, gastronomii (kuchař, číšník), hotelnictví, osobní a provozní služby (kadeřník). Naopak velkou šanci na získání práce v co nejkratší době po ukončení školy mají absolventi vysokých škol, zejména lékařských fakult, oborů zaměřených na informační a komunikační technologie (ICT) a přírodní vědy, matematiku a statistiku a také absolventi technických, hlavně strojírenských a elektro oborů. Velká poptávka je též po absolventech řemeslných oborů.

Aby ÚP ČR co nejvíce zjednodušil mladým lidem vstup na trh práce, pořádá po celé republice besedy pro žáky základních, středních, ale i vysokých škol, na kterých se účastníci dozvědí řadu potřebných a praktických informací. Mimo jiné i to, jak mají efektivně hledat práci nebo kteří zaměstnavatelé poptávají nové zaměstnance. Tyto aktivity se odehrávají v kombinaci v Informačních a poradenských střediscích a ve školách. ÚP ČR zároveň organizuje burzy práce, veletrhy řemesel, vzdělání či přehlídky škol, na kterých jeho zástupci pomáhají zájemcům zorientovat se na trhu práce a ve vzdělávací nabídce škol. Tak, aby vybraný obor žáka nejen bavil, ale aby v něm co nejdříve po absolvování studia našel uplatnění. Tedy - snaží se probudit a zvýšit zájem účastníků o profese, které jsou na trhu práce dlouhodobě nedostatkové.

„Přidanou hodnotou těchto akcí je fakt, že lidé najdou na jednom místě zástupce zaměstnavatelů a celé řady škol či vzdělávacích institucí. Mohou si prohlédnout práce studentů či se osobně informovat o tom, co která profese obnáší a jaké možnosti studia školy nabízejí. V neposlední řadě se dozví také informace o následném uplatnění na trhu práce. Burzy tak pomáhají nejen budoucím středoškolákům, dlouhodobě nezaměstnaným, ale všem, kteří se zajímají o změnu profese či si chtějí doplnit vzdělání,“ upozorňuje Kateřina Sadílková.

Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci října podpořil prostřednictvím příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti celkem 14 287 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty spolufinancované z národních a evropských peněz. Prioritou Úřadu práce ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o rekvalifikace, veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.

Veřejně prospěšné práce jsou tradiční vlajkovou lodí APZ. Ke konci října na nich pracovalo celkem 8 520 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým úřad věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. ÚP ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti.

Za standardní délku trvání VPP považuje Úřad práce ČR 12 měsíců. Opakovaně pak může podpořit stejného klienta tehdy, když se jedná o osobu s kumulovanými hendikepy, jako např. se zdravotním postižením, ve věku do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let, nebo o uchazeče, jemuž hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání APK nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností, např. v infocentrech, knihovnách či jiných veřejných agend. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.

SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci října šanci získat zaměstnání 2 906 uchazečů. Celkem 12 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, v zemědělství či v charitě. Celkem 460 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.

Úspěch sklízí též příspěvek na dojížďku. Dosud o něj požádalo celkem 10 161 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (2 465), Olomouckém (2 373), Ústeckém (1 104) a Jihomoravském (1 001) kraji. Jen v říjnu přijal Úřad práce ČR 117 žádostí. S 6 661 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (s 86 z nich v říjnu). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč, protože podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektromechanici, opraváři, strážní, pracovníci ve zdravotnictví a sociální oblasti, dámské krejčové, učitelé, skladníci, uklízečky, asistenti pedagoga, masér, sýrařka, kosmetičky nebo třeba obchodní referenti.

Zájem je i o výkon veřejné služby (VS). Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami nebo knihovnami, nasmlouvaných 7 113 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (2 232), v Moravskoslezském (1 314) a Jihomoravském (640) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo 1 992 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to opakovaně) další potenciální organizátory, kteří mohou veřejnou službu zabezpečit.

Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. A jejichž obsah a složení plně reflektují potřeby a požadavky regionálních zaměstnavatelů. K 31. 10. 2019 se jich účastnilo celkem 1 021 lidí. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských a profesních průkazů, vč. profesní způsobilosti a kurzy zaměřené na získání základních počítačových dovedností. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci nad 50 let. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.

Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci zřízení pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci října 859 osob se zdravotním postižením (z toho jich 22 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, operátorům call center apod. Celkem 171 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz pracovního místa pro OZP a OZP – samostatně výdělečně činnou.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 69 127 lidí, tj. 35,2 % všech uchazečů vedených v evidenci (září 2019 – 35 %, říjen 2018 – 31,4 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 8 289 Kč. O rok dřív vyplácel ÚP ČR podporu 67 603 uchazečům o zaměstnání.

Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za září 2019, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,1 %, v EU28 6,2 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2,1 % a v EU28  6,3 %). Podrobnosti najdete zde.

Informace o vývoji nezaměstnanosti jsou zveřejněné tady.