Primátor Žbánek: Pojďme vyčistit Olomouc od nelegální reklamy a vizuálního smogu!

Takzvaný vizuální smog je definován jako „zamoření veřejného prostoru agresivní, nevkusnou, charakteru svého okolí nepřizpůsobenou a velikostně nepřiměřenou reklamou“, tedy obraz, který je i z českých měst a obcí bohužel každému dobře znám. Někde jde o nelegální instalace již dlouhodobě zažitých ploch a reklamních plachet, na které si lidé už zvykli, jinde docházelo ke schválení a realizacím rušivých reklamních ploch vědomě.

 

Primátor Olomouce Miroslav Žbánek na dotaz HV uvedl: „Velké billboardy už do značné míry dnes reguluje a časově vymezuje současný územní plán. Už ten počítá s tím, že se začnou postupně odstraňovat. Regulace navazuje mimo jiné i na jasnou dikci Ministerstva dopravy ČR, které poukazuje na to, že reklamní plochy u komunikací silně odpoutávají pozornost řidiče a fyzicky snižují bezpečnost okolí rušnějších komunikací v případě dopravních nehod. Samostatnou kapitolou jsou pak plochy, které byly už od počátku instalovány svévolně a nelegálně. Proces postupného odstraňování nelegálních reklamních ploch je ale zdlouhavý a vzhledem k silnému odporu dotčených reklamních provozovatelů i organizačně složitý. Přesto do toho jdeme a věříme, že budeme efektivní.“

 

Zároveň dodal, že město neusiluje o to, aby se venkovní reklama ztratila úplně, ale aby si udržela rozumnou kvantitu a estetickou úroveň. 

 

Svůj podíl na tomto problému nesou jednak méně ukáznění (a často ti méně etablovaní) provozovatelé reklamních ploch, ale i nekritičtí reklamní zadavatelé a inzerenti a jistě i dosud slabé regulační prostředí. Je pochopitelné, že další regulace na již značně přeplněném stole všech současných restrikcí nepotěší neoliberální zástupce radnic a obecních úřadů, ani všeobecnou podnikající komunitu, která z benefitů reklamy těží. Problém esteticky zdevastovaného veřejného prostoru ale začíná stále intenzivněji dopadat primárně na všechny jeho obyvatele a uživatele, tedy nejen občany města či obce, ale i turistické a další návštěvníky, kteří jsou pro municipality nezanedbatelným zdrojem příjmů.

 

Když před pár lety vešla v platnost právní úprava čistící od billboardů okolí českých dálnic a silnic, reklamní lobby ukázala svou sílu a přelepila své plochy českou národní vlajkou, aby jejich odstranění ztížila. Jakou silou a švejkovskou vynalézavostí disponují jednotlivé komunální lobbistické skupiny bude zajímavé sledovat s narůstajícím počtem měst, která se s problémem přebujelé, hyzdící a často nelegální reklamy rozhodla rázně vypořádat. 

                            

Inspirativních příkladů dnes již není málo. Například Ostrava na svém území nastavila nové podmínky pro venkovní reklamu svým nařízením už od počátku minulého roku. Dle nově vydaného nařízení z 1.1.2020 tak chrání především „místa, která jsou pro obraz města typická, významná a jedinečná (náměstí, památkové zóny nebo větší ulice)“. Podobně dnes vyhlásil válku nelegálním reklamním plochám primátor Bratislavy a řada dalších evropských i českých měst.

 

Do boje s přemírou nevkusné reklamy vyrazil nedávno i Plzeňský Prazdroj a s postupným redesignem zevnějšku stovek svých smluvních restaurací v této nové iniciativě municipalitám ve zlidštění veřejného prostoru pomáhá. U svých zákazníků provedl průzkum, který ukázal, že problém agresivní, nevkusné a přebujelé reklamy trápí i je. „Střídmější prezentace je pro naše zákazníky nejen příjemnější, ale pomáhá jim i v lepší orientaci. Do čistší, hezčí a vizuálně uspořádané provozovny bez zbytečného reklamního balastu mají lidé mnohem větší chuť zajít na pivo a častěji se tam vrací,“ konstatuje Markéta Bláhová z Prazdroje.

 

Reklama jako taková z ulic měst a obcí jistě nevymizí. V rozumné míře a vizuální kvalitě ke komerčním centrům a moderní konzumní společnosti prostě patří. Uvidíme, zda se ji Olomouci a dalším municipalitám díky této nové vlně regulací podaří v rozumných mantinelech udržet. Pokud si na chvíli představíme, že by na tomtéž místě mohly namísto otrhaných billboardů stát třeba stromy, květinový záhon, nebo dětské hřiště, dostává úvaha o smysluplném využití veřejného prostoru pro lidi jasný rozměr.