Včelaři během zimy přišli o pětinu včelstev

Zhruba pětina včelstev v republice nepřežila letošní zimu. Včelstva dlouhodobě decimuje především onemocnění varroáza. Letošní ztráty včelstev jsou podle údajů odborníků z katedry biochemie a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého nejvyšíí od roku 2013, kdy tato pracoviště zahájila pravidelný monitoring. Sedmého ročníku úspěšnosti zimování včelstev se v republice zúčastnilo celkem 1729 respondentů z řad chovatelů včel.

O zvýšených ztrátách chovatelé včel a odborníci hovořili již od loňského podzimu, kdy byly v Česku zaznamenány první úhyny oslabených včelstev. V zimních měsících se pak nepříznivý trend prohloubil. „Ze studie vyplývá, že ztráty včelstev za zimu 2019/20 nakonec činily 20,8 procenta a jsou nejvyšší od počátku monitoringu, který jsme zahájili v zimě 2013/14,“ upozornil Jiří Danihlík z katedry biochemie. Letošní úhyn včelstev je podle něj srovnatelný se ztrátami v zimě 2014/15, kdy byl organizován druhý ročník monitoringu. Ztráty včelstev tehdy atakovaly hranici 20 procent.

Nejvyšší ztráty včelstev byly tentokrát zjištěny v Moravskoslezském kraji (35,2 procenta) a Olomouckém kraji, kde uplynulou zimu nepřežilo zhruba 30 procent včelstev. Naopak nejnižší ztráty evidovali včelaři v Pardubickém kraji (10,8 procenta) a na Vysočině (12,3 procenta).

Mnozí včelaři přišli v uplynulé zimě o více než polovinu včelstev. Procento těchto respondentů ve srovnání se zimou 2018/19 vzrostlo. „Jedná se o nárůst o 8,6 procentního bodu na 14,6 procenta. Podobně zvýšené četnosti ztrát hlásili respondenti i po zimě 2014/15,“ upozornil Danihlík. Tuzemští včelaři se v posledních letech stále častěji potýkají s rozsáhlými úhyny včelstev, které se v Česku podle průzkumu opakují už v průměru jednou za dva až tři roky. Vědci se proto pomocí rozsáhlého sběru dat od včelařů snaží zjistit příčiny tohoto nepříznivého trendu a vyčíslit celkové ztráty.

Odborníci díky průzkumu například zjistili, že ztráty včelstev v Česku kolísají. Například po zimě 2014/15, kdy včelaři zaznamenali vysoké úhyny, následoval rok s velmi nízkými ztrátami včelstev. V následujících letech se však ztráty opět zvýšily na 12 až 15 procent. Rozsáhlé úhyny včel podle Jiřího Danihlíka v posledních letech hlásí také včelaři v okolních státech. „Všichni debatují nad možnými příčinami, z nichž nejvíce propíranou je varroáza, jejíž vlna se pravděpodobně prohnala střední Evropou,“ dodal.

V Česku je evidováno zhruba 686 000 včelstev a bezmála 60 000 včelařů. Výsledky průzkumu za Českou republiku, který organizují odborníci z Přírodovědecké fakulty UP, jsou každoročně zasílány mezinárodní asociaci COLOSS monitorující úspěšnost zimování včelstev v Evropě. „V kontextu počtu získaných odpovědí je letošní ročník rekordní. To se samozřejmě pozitivně odráží i na kvalitě a reprezentativnosti zobrazovaných výsledků. Data, a především mapy tak mají větší vypovídající hodnotu,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky.

Projekt „COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev“ je mezinárodní projekt, který zaštiťuje asociace COLOSS se sídlem ve Švýcarsku. Česká republika je do projektu zapojena od roku 2014, kdy proběhl první ročník monitoringu. Podrobnější informace a mapové aplikace najdete na webu Coloss.cz.