KAM NA BETLÉMY Konice plná betlémů. Milý adventní zvyk se zrodil za koronaviru

Hledáte nějaký tip na nevšední výlet s tématikou Vánoc v posledních týdnech roku? Jeden bychom měli. V Konici na Prostějovsku již čtvrtým rokem připravují výstavu betlémů ve výlohách obchodů, provozoven, restaurací nebo za okny radnice či soukromých domů. Stezka za betlémy čítá 26 zastavení a když po cestě správně vyplníte mapu s tajenkou, můžete dosáhnout i na peněžní výhru.

„Nápad vznikl za kovidu, když se lidé nesměli navštěvovat a mohli se potkávat jen venku. Domluvili jsme se s našimi živnostníky a dalšími občany a uspořádali netradiční výstavu. Všichni tehdy byli z nápadu nadšení a zvyk se udržel dodnes,“ řekl Hanáckému večerníku místostarosta Jaroslav Procházka. Jádro expozice dodal sběratel a výrobce betlémů Stanislav Dostál, k němu se přidali i další lidé z Konice.

Když dnes dorazíte do městečka v Drahanské vrchovině, najdete betlémy na vlakovém nádraží, v železářství, komunitním centru, pohřební službě, na radnici, v lékárně, hospodě, v second handu a na dalších místech. Mapu stezky si můžete vyzvednout v info centru nebo si ji předem vytisknout z webových stránek města (konice.cz). Výstava končí až příští rok 3. ledna.

Konice je starobylé městečko rozkládající se na úbočích řeky Romže se zajímavým barokním zámkem. Kromě procházky po betlémech můžete také vyrazit na některou z turistických tras, které vás provedou po přírodě vrchoviny.

Betlémy v Olomouci

Několik desítek betlémů většinou od lidových tvůrců mohou zájemci vidět také v Olomouci, konkrétně na výstavě v barokní kryptě katedrály svatého Václava. V převážné většině se jedná o betlémy papírové, najdete zde ale i sestavy ze dřeva. Výstava v kryptě je otevřena od 23. prosince až do 2. ledna denně, většinou od 11 do 16 hodin, výjimkou jsou tři sváteční dny 24. až 26. prosince, kdy je krypta s výstavou přístupná jen do 14:30. Jeden velký vyřezávaný betlém je pak vystaven přímo před katedrálou.

Vlastními betlémy se mohou pochlubit i snad všechny olomoucké kostely. Tradičně nejprohlíženější bývá ten mechanický v katedrále, největšími figurami se pyšní betlém v kapucínském kostele na Dolním náměstí, novodobý, vyřezávaný na objednávku v Izraeli, mají u svatého Mořice. Krásnými sádrovými betlémy se prezentují i u svatého Michala a u Panny Marie Sněžné, v bazilice na Svatém Kopečku je mechanický pohyblivý betlém, jehož nejstarší figurky z roku 1840 vyřezával předek Karla Svolinského. 

Už od svatého Františka

Betlém patří k současným Vánocům stejně jako rybí polévka a smažený kapr se salátem. Tradice znázornění příběhu narozeného Ježíška, kterého obklopuje Marie, Josef, zvířata, vznášející se anděl včetně dalších libovolných postav, je dlouhá a za jejím rozmachem stojí řád Jezuitů. Dnes je betlém spíše vánoční dekorací než připomínkou slavné události. Během času se také měnila jeho podoba a v určitém období byly betlémy dokonce nezákonné.

Za otce betlémářské tradice lze považovat Františka z Asissi. Tento světec je pro historii křesťanství tak významný, že mezi jeho mnoha činy zcela zaniká událost z roku 1223, kdy na půlnoční mši v jeskyni vystlané senem, přivedl vola a oslíka jako připomínku prostého prostředí, ve kterém se Ježíš narodil. Ke mši se váže i legenda, podle které se Františkovi během kázání zjevilo Jezulátko. K rozmachu stavění betlémů však došlo až v polovině 16. století díky řádu Jezuitů. Řeholníci využili emociální sílu betlémů v období reformace jako prostředku, který měl podporovat katolickou církev.

Tradice betlémů se na našem území rozšířila velmi rychle. Již během 16. století se po vzoru prvního betlému v Praze začaly stavět jeho kopie a scenérie se začaly přizpůsobovat českému prostředí, a tak bylo možné u jesliček spatřit rybáře nebo kupce. Zároveň docházelo i k jejich technickému vylepšování a již v roce 1680 bylo možné pozorovat mechanický betlém v Jindřichově Hradci.

O tradici betlémů se zasloužil i jejich zákaz

Rozvoji malých betlémů v domácnostech paradoxně přispěl zákaz jejich stavění v kostelech. Ten vydala v roce 1751 Marie Terezie. Panovnice se domnívala, že stavění betlémů je pro církev nedůstojný zvyk. Stejně se zachoval i Josef II. Zákaz se netýkal jen kostelů, ale i soukromých domů. Jenže měšťané tento zákaz těžce nesli a začali si vyrábět vlastní malé tajné betlémy, které si opatrovali a během adventu jimi zdobili domácnosti. Na konci 18. století se tento zvyk přenesl mezi širší lidové vrstvy. Betlémy se začaly vyrábět třeba z vosku nebo papíru a jejich vizuální podoba byla stále bližší českému prostředí než tehdy exotickému a nedostupnému Blízkému východu.

I přes dvě hrůzné války a totalitní režim, který nebyl křesťanství zrovna nakloněn, betlémy přežily i dvacáté století. Jejich různé variace lze nalézt o Vánocích snad ve všech domácnostech. Betlémy zdobí vánoční jarmarky, náměstí, návsi a kostely a je jisté, že jejich éra hned tak neskončí. Především děti milují Vánoce a vyobrazení narozeného Ježíška pod padající hvězdou je jednou z věcí, která těmto svátkům dodává neopakovatelné kouzlo.

PV/MF

s využitím podkladů Petra Kutky