Zora startuje ligu Bronz je závazek do budoucna, říká Růžička

Házenkářky DHK Zora Olomouc prožily v soutěžním ročníku 2021/2022 jednu z nejúspěšnějších sezón posledních let. Skončily na třetím místě, staly se tak nejúspěšnějším seniorským týmem v kolektivních sportech Olomouckého kraje. Velmi dobré výkony nezůstaly jen tak, protože nadto měla Zora hned šest hráček na světovém šampionátu juniorek. „Nepamatuju si, že by se tohle některému klubu v České republice povedlo. Nicméně rozhodně se to nemůže opakovat každý rok,“ říká Vítězslav Růžička, předseda DHK Zora Olomouc.

Zora má za sebou bronzovou sezonu. Jak se klub chystá na tu další, novou, co bude začínat už na začátku září?

Určitě jsme byli velmi rádi, že se nám podařilo třetí místo získat. Sezonu předtím jsme postoupili do play-off z druhého místa a měli jsme to dobře rozehrané, jenže nám to nevyšlo a bylo z toho nakonec čtvrté místo. Nicméně pak jsme družstvo omladili a holky měly obrovskou motivaci. A dostaly velký prostor. A nakonec se ukázalo, že i když jsou to všechno holky osmnáct, devatenáct, dvacet let, tak to zvládly. A podařilo se medaili získat. Byl jsem nesmírně rád, protože děvčata si to za práci v celé sezóně zasloužila. Bylo vidět, že jdou výkonnostně nahoru. Minulou sezonu jsme tedy hodnotili úspěšně, povedlo se po pěti letech získat medaili.

Tou medailí jste se stali nejúspěšnějším seniorským týmem v kolektivním sportu ve městě.

Ano. To se povedlo jedině nám. Samozřejmě je to i závazek do budoucna.

Jak to tedy vypadá s chystáním na novou sezonu?         

Družstvo opět prošlo obměnou. Skončilo pět hráček, také přestavba týmu, která začala před rokem, kdy jsme do týmu zařadili šest juniorských reprezentantek, ty mimochodem zahrály velmi dobře na světovém šampionátu juniorek. Budou tvořit páteř družstva. A zařadili jsme další juniorky, které přicházejí z dorostenecké kategorie. K tomu se nám podařilo získat na hostování Michaelu Smějovou. To je také juniorka, která byla s našimi děvčaty v týmu na mistrovství světa. Měla by být jednou z platných hráček, má už zkušenosti z MOL ligy, v minulé sezoně hrála za Hodonín.

Zmínil jste spoustu juniorek. Čím to je, že se Zoře daří neustále vychovávat tolik velmi dobrých házenkářek? Už je to taková tradice, že pořád jsou.

Je to tradice. Myslím, že je to určitě velmi dobře nastavenou systémovou prací v dorosteneckých kategoriích. Od přípravky přes mladší, starší žákyně to jede ve dvou družstvech, takže portfolio hráček je poměrně široké. Pak se to finalizuje v družstvech mladších a starších dorostenek. No a je to samozřejmě práce trenérů, protože bez toho to nejde. Pokud bychom neměli dobrý tým trenérů, tak bychom nic nevychovali. A druhá věc, je, že v Olomouci máme jedno tréninkové centrum mládeže, které je řízeno svazem. To nám také pomáhá v tom, že se sem dostávají hráčky z jiných oddílů. Je to zaměřené na širší okruh týmů. Nedá se samozřejmě říct, že tento systém nám přináší pravidelné počty odchovaných hráček, protože je to rok do roku jiné. To, že se podařilo letos dodat do juniorské reprezentace šest hráček, je určitě unikum. Nepamatuju si, že by se tohle některému klubu v České republice povedlo. Nicméně rozhodně se to nemůže opakovat každý rok.

Je unikum mezi těmi mladými děvčaty Natálie Kuxová? Byla vyhlášena talentem sezony, navíc byla tahounem bronzového týmu, nejlepší střelkyní, i přes mladý věk jasnou oporou. Je na dobré cestě zařadit se mezi top hráčky nejen Zory, ale i české házené?

Určitě ano. Fyzické parametry na to určitě má. Ještě musí samozřejmě dozrát, projít výkonnostním růstem. A je také otázky mentální síly, jak to dokáže hráčka zvládnout. Samozřejmě to není jednoduché, protože poslední rok toho na ni byla naložena spousta. V minulé sezoně hrály nějaká utkání kvalifikací, celý rok hrála ligu, a skutečně vysokou minutáž. Pak měly přípravu na mistrovství světa, poté byla na něm. Takže vytížení bylo velké, moc odpočinku nebylo a za chvíli začíná znovu liga. Je to pro holky určitě náročné, musíme to rozběhnout citlivě. Všechno má své limity.

Ale tak zase tu šestku, co byla na šampionátu, pak pan trenér nemusel tolik prověřovat v přípravě, zná je dobře.

To nejspíš ano. Myslím, že to, že celá ta naše tlupa byla na mistrovsví světa, je z hlediska růstu těch hráček velmi dobré. Zkušenost, kterou tam nabraly, a hrály tam kvalitní utkání velmi dobře, to nikde nenaberou. Bude se jim to v lize hodit dvojnásob. Mistrovství odehrály velmi dobře, jsem rád, že ty zkušenost mají.

V médiích je čím dál tím více informací o tom, jak jsou halové sporty bity drahotou vyvolanou v cenách energií. Jak je na tom Zora?

Nás to samozřejmě zasahuje stejně, jako ty ostatní. Uvidíme, jak dlouho to vydržíme, protože růsty cen energií jsou obrovské a na nás to začíná doléhat také. Nevím, jak dokončíme sezónu, jak to budeme zvládat. Pro nás se stává velkým handicapem to, že vlastníme halu. Oddíly, které nemají žádný majetek a chodí pouze do pronájmu, ty na tom jsou nejlépe. Táhnout provoz, to je pro nás nyní hodně náročné. Museli jsme udělat nějaká opatření, abychom snížili náklady. Ukončili jsme pronájem šaten a sestěhovali jsme se do haly. Udělali jsme nějaké opatření na úsporu energií a snižování dalších nákladů. Budeme dělat i nějaká technická opatření uvnitř haly, co se týká systému ohřevu vody. Jen takto to přežijeme. Musíme se velmi uskromnit, protože zima bude velmi těžká.

A v házené to není tak, že když odejde Kašpárková do Německa, tak se Zora může těšit z vysoké částky za přestup?

Tak to opravdu není, že bychom dostali nějaké velké peníze. My jsme dodrželi slib a Magdě umožnili ten přestup.