Street art Chaoscompany se svými malbami snaží ovlivnit veřejný prostor

Olomoucká umělecká skupina Chaoscompany vznikla v roce 2012 jako projekt jejího zakladatele Vincka, který chtěl šířit svou poetickou tvorbu nějakým netradičním výtvarným způsobem a přizval si tak k sobě postupně lidi, kteří mu k jeho básním dělali ilustrace. To už ale dávno není pravda, dnes se její aktivní členové, kterými jsou hlavně dva umělci Jirka a Věra, věnují street artovému umění, v hodně velké zkratce se tak dá říct, že malují své představy na různých plochách. A to se děje zhruba od roku 2015.

„Vlastně jsem to byl já, kdo tady tu skupinu umělců vzal na jejich první zásah spreji do veřejného prostoru. Bylo to v Lomené galerii, kde jsme vytvořili první nástěnnou malbu. To jsme si všimli, že náš lidé začali vnímat, protože nám začali chodit různé nabídky na dělání interiérů různých restaurací a kaváren a začali jsme se věnovat i působení ve veřejném prostoru, tedy takovému tomu street artu,“ říká v současné době asi hlavní umělec Chaosu Jirka, kterého lidé mohou znát pod jménem Dosy Doss.

Hodně lidí vnímá street art jako ničení veřejného majetku, s tím ale Jirka nesouhlasí. „Nejhorší je tady v tom případě to, že když si člověk řekne to slovo street art a spojí si ho s pojmem graffiti, což ale nemusí být vůbec pravda. Graffiti je totiž čistě o tom písmu. Každý má své jméno, má svůj rukopis a snaží se dostat své jméno na co nejvíce míst, aby šlo co nejvíce vidět. Díky tomu ti mezi komunitou roste popularita. A tohle je problematika graffiti,“ vysvětluje Jirka.

Street art je jiný hlavně v tom, že člověk pracuje s různými šablonami, jde o obraz, není to o písmu. „Samozřejmě i street art může být nelegální. Jedná se o formy nálepek a plakátů i rychlých maleb. Nás ale zajímá legální cesta, máme snahu ve městě fungovat tak, abychom fungovali s divákem. Snažíme se, aby nudná šeď a nezajímavost byla nějakým způsobem oživena,“ doplňuje Jirka.

Když nemají prostor, kam by mohli něco vytvořit, natáhnou do nějakého prostoru fólii, na kterou malují a následně ji zlikvidují. Tuto cestu razí převážně na festivalech. Za dobu, kdy se street artu věnují, už na území nejen Olomouce vytvořili spoustu zajímavých maleb.

„V Olomouci jde převážně o prostory Lomené galerie, která jde nejvíce vidět, procházejí tím místem tisíce lidí. Pokaždé, když zásah děláme, lidi si toho všímají a nějakým způsobem na to reagují,“ vysvětluje druhá z umělkyň ve skupině Věrka.

Na Lomenou galerii se od jejich posledního zásahu, který proběhl v rámci univerzitní akce MEET UP, která je primárně určená pro studenty prvních ročníků, se snesla nejen na sociálních sítích, ale také v běžném hovoru mezi lidmi, velká vlna diskuze o tom, co si vlastně myslet. Některé lidi pobouřilo to, že se zde nacházejí zahalené postavy, některým vadilo už jen to, že univerzita podporuje něco, o čem si tito lidé myslí, že je vandalismem.

„Pokaždé, když tvoříme, děláme to s nějakým konceptem a záměrem. A to byl i případ galerie v Lomené. Když jsem vymýšlel, co budu malovat, vymyslel jsem si to tak, že udělám postavy zahalených vandalů, protože ten prostor hodně trpí tím, že si lidé přijdou a myslí si, že si mohou něco jen tak nakreslit, protože bílá plocha. Ale není to tak. Vůbec si neuvědomují, že se jedná o galerii. A s myšlenkou vandalismu si hraje i protější stěna, na které jsem vytvořil komiksové bubliny, prázdné. Ale když se tam dnes zajdete podívat, uvidíte, že už jsou všechny popsané. A v tom je to zvláštní. Lidé by tohle dělat neměli, je to vlastně trestné. A ty postavy vandalů je vlastně vybízejí k přídání se,“ usmívá se Jirka.

Kromě Lomené galerie můžete umělecká díla skupiny v Olomouci potkat i na konečné autobusové zastávce v Holici a kempu Krásná Morava.