Módní show v podzimních barvách
Symbolicky v sobotu 16. listopadu se uskutečnila v pořadí již šestnáctá módní show společnosti DC…
09. 09. 2017 - 00:00
Školní rok je již v plném proudu. Kromě klasických školek mohou rodiče své děti zapsat i do alternativních zařízení jako jsou lesní školky. Zajímalo nás, jaké hlavní rozdíly jsou ve výuce a v přístupu k dětem u lesních školek oproti školkám klasickým. Na tohle téma s námi promluvila Hana Matulíková. Stará se o děti v Horce na Moravou, kde od roku 2013 funguje lesní dětský klub Bažinka.
Vystudovala jsem střední pedagogickou školu. Do školství mě to dříve nelákalo, nechtěla jsem pracovat v uzavřené budově s třiceti dětmi, takže jsem se tomu dlouhou dobu bránila a pracovala všude možně, jen ne ve školce. Pak jsem měla děti a rozhodovala se znovu, co budu dělat. Chtěla jsem, aby to byla pedagogická činnost a shodou okolností od určitého roku, myslím, že 2007 vznikly lesní školky, takže pro mě to bylo takové požehnání. To bylo jediné, co mě bavilo, pracovat někde s dětmi, nejlépe venku. A přes rodinné centrum Heřmánek, kde jsem šla jednou na přednášku, jsem se zeptala přítomné psycholožky, jestli by mi pomohla sepsat životopis. Ona se mě zeptala, co bych vlastně chtěla dělat a já na to, že asistentku nebo učitelku v lesní školce. Shodou okolností měla psycholožka své dítko právě v horecké lesní školce a řekla mi, že tu hledají asistentku, pedagožku, takže já jsem k tomu přišla opravdu jako slepá k houslím. Nebo možná jsem byla ve správný čas na správném místě.
Druhý rok.
Jednak určitě tím, že děti tráví většinu času venku a to v podstatě za každého počasí. To je asi velký rozdíl, že se intenzivně snažíme být s dětmi venku. Dalším rozdílem je asi to, že klademe větší důraz na volnou hru. To znamená, že práce dětí, jejich hra, je méně řízená, čímž se snažíme o to, aby si děti samy rozhodovaly, co a jak budou hrát. Dále si nejsem jistá, jak je tomu v klasických školkách, ale my se snažíme děti zapojit i do rozhodování o aktivitách, takže se například snažíme společně domluvit, kam půjdeme na výpravku. Děti říkají své návrhy a někdy se stane například to, že se rozdělí do dvou skupin a vzájemně se dohadují a přesvědčují druhou skupinu, aby přistoupila na jejich trasu. Většinou to dopadne tak, že se dohodnou ke spokojenosti všech.
Já si myslím, že tu rozdíl je, a že je to dáno hlavně tím, že tu nemáme tolik dětí na jednoho dospělého. Myslím si, že i v klasické školce by někteří učitelé rádi zapojovali děti do rozhodování, ale to není možné ve chvíli, kdy je dětí 26.
Patnáct dětí na dva učitele.
Podle mě je to učení k samostatnosti a zodpovědnosti. Když si dítě například zapomene venku v zimě rukavičky, tak ho samozřejmě nenecháme zmrznout, ale zima mu může ze začátku být a lépe si to zapamatuje. Dále to, že klademe důraz na sociální kompetence. Snažíme se děti naučit kooperovat a komunikovat, sdělovat své pocity, spíše než je učit něco faktického.
Obvykle se tu ráno scházíme, jakmile přijdou všichni tak usedáme do vítacího kruhu, někdy k tomu rozděláme oheň nebo posvačíme. Kruh je vždy zaměřen edukativně, probíráme roční období, co v kterém období slavíme, co se děje v přírodě, hodně zpíváme. Pak odcházíme na výpravku, obvykle kolem desáté hodiny. Druhou variantou pak je, že rovnou vycházíme někam mimo areál školky a vítáme se až tam. Během dopoledne probíhají rukodělné činnosti, při kterých se snažíme využívat co nejvíce přírodní materiály. Obvykle kolem dvanácté hodiny se vracíme na oběd, přičemž se snažíme obědvat venku a jen v zimě v domečku. Po obědě jdou děti odpočívat, čte se pohádka, většina dětí usne, předškoláci pak vstávají a věnují se předškolní přípravě. Po odpočinku mají děti svačinku a nakonec už jen volnou hru venku kolem domečku.
Jednak děti nechodí za ruce, ale mohou, pokud chtějí. Jiná situace je na silnici nebo ve městě. Tam chodí za ruce a ve dvojstupu vždy.Platí samozřejmě určitá pravidla. Často je s dětmi opakujeme. Jedním z těch pravidel je být na dohled, tedy abychom se všichni navzájem viděli.
Tak děti na to samozřejmě zapomínají, ale stačí zavolat „na dohled" nebo stejně tak funguje i to, že se děti hlídají navzájem a dají si vědět, že se ztrácí z dohledu. Takže ve výsledku nebývá s tímto pravidlem problém.
Řekla bych, že základní rozdíl je v tom, že jídla jsou vegetariánská, čili bez masa. Tohle je vlastně preference rodičů, děti by si jinak maso občas rády daly.
Funguje to tak, že jídlo vaří rodiče, kteří sem to jídlo obvykle i dovezou. To platí pro obědy, svačinky si děti nosí z domu.
Našim ideálem je, aby děti chodily celotýdenně. Jenže problémem je, že ze všech dětí jsou pouze 2 z Horky. Zbytek dojíždí, což bývá pro rodiče těchto dětí časově náročné, takže většina dětí navštěvuji naši školku 2 až 3 dny v týdnu.
Většinou to tak bývá, občas však zůstávají jen doma. Nicméně bychom chtěli celotýdenní docházku právě z toho důvodu, že není ideální, když děti střídají naši školku s klasickou. Navíc pro předškoláky už to teď ani není možné, střídat školky. Je pravda, že v klasické školce mají děti spoustu hraček, takže se nám občas stane, že jim tu chybí hračky jako lego a podobně. Také si ale myslím, že lesní školka není úplně pro každého. Například jsou děti, kterým právě z různých důvodů může více vyhovovat klasická školka.
Řekla bych, že v naší školce jsou děti právě naopak více rozdováděné. V klasické školce mají děti všechno více méně organizované a musí se tam všechno dělat jakoby na povel, takže tady mají pak pocit, že mohou více vypustit a bývají o něco divočejší. Kdežto děti, které sem chodí celý týden, nebo ve volných dnech zůstávají doma, si obvykle více zvyknout na náš model školky a nemají už moc potřebu se tady vybít.
Na 15 dětí. Myslím si, že více by už nebylo ani z prostorových důvodů možné.
Ještě tu funguje Lošov a dále přímo v Olomouci je Sluněnka, která je zaměřená walfdorsky. Naše školka se snaží vycházet z konceptu respektující výchovy, tedy respektovat a být respektován.
Jsme soukromá školka, nicméně nedávno jsme právě žádost o vstup do rejstříku podali. Prozatím však nevíme, jestli naši žádost přijmou nebo ne. Roli zde hraje to, že každý kraj má své úředníky, kteří tyto žádosti vyřizují a je tudíž na nich, jak se například k lesním školkám postaví. Například v Brně lesní školky se zapsáním do rejstříku problém nemají, zřejmě proto, že v jihomoravském kraji je školek obecně víc a tudíž jsou tamní úředníci zvyklí na alternativní formy školek. V Olomouci se bohužel nejedná o běžnou věc a pro naše úředníky je to tedy něco nového. V tomto smyslu jsme průkopníky a uvidíme, jak se celá věc vyvine.
Dotace by určitě citelné byly. Minimálně rodiče dětí by platili nižší školkovné. V tuto chvíli platí rodiče 5 tisíc korun měsíčně v případě, že jejich dítě navštěvuje školku celý týden. My jakožto učitelé bychom dotace pocítili především na výplatě, protože v tuto chvíli jsou platy takové, že práci děláme především z lásky (smích, pozn. red.).
Minimální věková hranice jsou tři roky.
Ano, máme. Funguje tu hodně také to, že jsme v přírodě a děti si neustále hrají s přírodninami různého druhu, takže se jim tímto značně rozvíjí jemná i hrubá motorika, kterou později využívají ve školní docházce.
-kz-
Symbolicky v sobotu 16. listopadu se uskutečnila v pořadí již šestnáctá módní show společnosti DC…
Olomouc - Už tento víkend odstartují oblíbené olomoucké vánoční trhy! Na Horním i Dolním náměstí…
Olomouc - Pětatřicet let po Sametové revoluci dochází k symbolické změně na Univerzitě Palackého.…
Olomouc - Hromadný odběr krve či plazmy absolvovali ve čtvrtek příslušníci Hasičského záchranného…
Javoříčko – Poslední dny zbývají zájemcům na návštěvu podzemních jeskynních komplexů v Javoříčku a…
Olomouc - Od konce listopadu již Olomoučané nebudou moci využívat sdílená kola společnosti Nextbike…