ANKETA VEČERNÍKU Dostávají naše historické poklady odpovídající péči?

Vážíme si našich památek? Umíme se o ně dostatečně postarat? V dubnu jsme oslavili Mezinárodní den památek. Zeptali jsme se tedy, jak jsme na tom s péčí o naše krásné historické a kulturní dědictví.

Otázka: Jsou podle vás na památky v Olomouckém kraji vynakládány dostatečné finanční prostředky, nebo by přísun peněz měl být vyšší?

Tomáš Pejpek, náměstek primátora, ProOlomouc: Město Olomouc vynakládá úsilí a peníze především na péči o řadu významných památek, které vlastní. To nyní symbolizuje lešením zahalený Sloup Nejsvětější Trojice a letos proběhnou opravy např. i na budově radnice či Herkulově kašně. Město také drobně dofinancovává státem podpořené opravy památek soukromých osob. Dotační program na obnovu památek má dále Olomoucký kraj. Největší zodpovědnost za péči o památky však má stát, který památky v širokém rozsahu vyhlašuje a měl by jejich vlastníkům kompenzovat vzniklé újmy. Stát, který má největší podíl na vybraných daních, by měl do záchrany a obnovy památek podle mého názoru investovat víc.

Pavel Jelínek, náměstek hejtmana a zastupitel, SPD a Trikolora: Olomoucký kraj se snaží aktivně získávat a alokovat finanční prostředky na obnovu památek, ale vzhledem k rozsahu kulturního dědictví a potřebám oprav je financování neustálou výzvou. Zdroje financování jsou jak národní, tak i evropské. Například bývalý vojenský objekt v Olomouci našel po rozsáhlé rekonstrukci nové využití jako interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání, díky fondům EU a alespoň z části se prostředky, které odchází z naší země, opět do ní vrátí.

V neposlední řadě je potřeba zmínit i výstavbu nového kontroverzního objektu SEFO. Bohužel architektonicky jsme v SPD proti navrhovanému řešení, ale prostory pro presentaci sbírek v Olomouci budou skvělým přínosem pro další kulturní obohacení celého regionu s nemalým dopadem na zvýšení návštěvnosti celého kraje.

Petra Baštanová, STAN a Zelení: Vnímám pozitivně skutečnost, že Olomoucký kraj v posledním období navýšil finanční prostředky určené na péči o kulturní dědictví. Zároveň je však důležité vést diskusi o efektivitě vynakládaných prostředků a o novém životě památek. Plní vždy smysluplnou roli v současné společnosti? Vedle nezbytné ochrany je klíčové hledat pro památkové objekty takové využití, které bude přínosné pro místní komunity a bude odpovídat potřebám 21. století. Příkladem inspirativní obnovy, která přitahuje návštěvníky a slouží svému okolí, může být revitalizace Helfštýna či olomouckého Arcidiecézního muzea.

Martin Major, poslanec a zastupitel, SPOLU / ODS: V porovnání s tím, jak strašně vypadaly i ty nejlepší a nejhodnotnější památky v Olomouci i jinde na Moravě na komunistů, jsou dnes v prvotřídním stavu. To je samozřejmě trošku nadsázka, každá péče by mohla být ještě lepší a více peněz na památkové objekty by se určitě hodilo. Byl bych ale rád, kdyby si lidé občas připomněli třeba u dobových fotografií, v jak zoufalém stavu bývaly památky v centru Olomouce do roku 1989. Dnes je zajišťování financí často o tom, jestli správce nebo majitel dotyčného památkového objektu umí využít dostupné zdroje. Jako olomoucký patriot musím dodat, že město s druhou nejvýznamnější památkovou rezervací a bývalé hlavní město Moravy si zaslouží poněkud vstřícnější přerozdělování veřejných prostředků. Je známo, že snad v žádném jiném městě není tolik chrámů, kostelů a kaplí v přepočtu na jednoho obyvatele jako u nás v Olomouci. Tomu by tedy měly odpovídat i příjmy města.