Výstava v Muzeu umění Olomouc odhaluje i neznámé snímky Jaromíra Funkeho - českého fotografa, jehož si cení v New Yorku, Paříži i Tokiu

Jaromír Funke (1896-1945) začínal se snímky městské krajiny a postupně se propracoval vedle Františka Drtikola či Josefa Sudka mezi zásadní osobnosti meziválečné avantgardy. Výstava v olomouckém Muzeu moderního umění představuje od 15. listopadu nejvýznamnější část Funkeho tvorby.

Jeho fotografie mají ve svých sbírkách Muzeum moderního umění v New Yorku, Pompidouvo centrum v Paříži nebo Tokijské muzeum fotografického umění. „Výhradně jsme se zaměřili na jeho avantgardní fotografie, jež originálně a progresivně rozvíjely inspirativní podněty kubismu, abstrakce, nové věcnosti, konstruktivismu a surrealismu,“ říká autor výstavy Vladimír Birgus. Většinu vystavených děl tvoří vzácné dobové originály nejslavnějších děl, ale jsou zde rovněž práce málo známé i dosud nikdy nepublikované, což umožnila spolupráce s Funkeho dcerou Miloslavou Rupešovou. Důležitým momentem v autorově životě bylo setkání s Josefem Sudkem začátkem 20. let, se kterým od té doby udržoval blízké přátelství a na jehož pozvání vstoupil v březnu 1924 do Fotoklubu Praha. Jenže kvůli ostré kritice souboru fotografií jednoho mimopražského fotoklubu byl společně s Adolfem Schneebergerem a právě Josefem Sudkem již po čtyřech měsících z klubu vyloučen. Ještě koncem téhož roku založili vlastní Českou fotografickou společnost. Koncentrovali se zde progresivněji orientovaní mladí umělci, jejichž cílem bylo vymanit se z vlivu grafiky a používat čistě fotografické procesy.

-ms-